Společnost pro rozhodčí řízení při Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR s.r.o.

Co je arbitráž?

Arbitráž je v České republice označována jako rozhodčí řízení. Arbitráž je způsob řešení majetkových sporů, jehož základní úprava je obsažena v zákoně č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Arbitráž se projednává obdobně jako soudní žaloba a jejím výsledkem je rozhodčí nález - rozhodnutí rozhodce, které má účinky pravomocného rozsudku a je tak řádným exekučním titulem tj. podkladem pro výkon rozhodnutí podle občanského soudního řádu.
V rozhodčím řízení je možné řešit různé majetkové spory tj. obchodní a osobní situace, nejen spory o zaplacení, ale i nejrůznější pře o majetek a plnění (spory ze směnek, faktur, škody apod.). Arbitráž je v těchto případech plnohodnotnou alternativou soudního řízení. Rozhodčí řízení zajišťuje účastníkům rychlý proces zaměřený na ochranu práv, přičemž arbitr (synonymum slova rozhodce), spor rozhoduje na základě zásad hmotného práva a přiměřeně podle občanského soudního řádu, tedy stejných norem jako soud.
Rozhodčí řízení (neboli arbitráž) může probíhat jako řízení před jedním nebo více rozhodci jmenovanými stranami sporu pro tento konkrétní spor (řízení "ad hoc") nebo může mít podobu řízení před institucionálním rozhodčím soudem založeným na základě zákona (rozhodčí řízení institucionální).
Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky ve snaze přispět k urychlenému řešení sporů se rozhodla zřídit Společnost pro rozhodčí řízení při Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR s.r.o., se sídlem Praha 1, Revoluční 13, IČ: 27384365, která je společností spravující seznam rozhodců způsobilých vzniklé spory rozhodovat ad hoc, tzn. že tato společnost není stálým rozhodčím soudem zřízeným podle zákona.
Rozhodčí nález je snáze vykonatelný, než rozsudek či usnesení soudu, protože New Yorská úmluva z roku 1958 umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 130 státech světa.

Jaké jsou výhody arbitrážního řízení?

Diskrétnost

Účastníci rozhodčího řízení mají jistotu, že žádné informace týkající se předmětu sporu nebudou veřejně prezentovány. Řízení je neveřejné a probíhá pouze za účasti rozhodce, sporných stran a jejich právních zástupců a stejně tak rozhodčí nález je vydán pouze mezi spornými stranami. Rozsudek obecného soudu je vždy vyhlášen veřejně.

Cenová dostupnost

Vyřízení sporů před rozhodci Společnosti pro rozhodčí řízení při Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR s.r.o. je levnější než soudní řízení, jak vyplývá rovněž z ceníku přístupného na těchto www stránkách. Pro informaci přikládáme také sazebník soudních poplatků. Je také levnější než řízení před stálým rozhodčím soudem v České republice.

Rychlost řízení

Rozhodčí řízení zpravidla trvá řádově několik měsíců, narozdíl od soudního řízení, které může trvat a zpravidla trvá roky.

Jednoinstančnost

Proti rozhodčímu nálezu, kterým končí rozhodčí řízení, není zpravidla možné odvolání, přičemž rozhodčí nález nabývá právní moci doručením stranám sporu a je soudně vykonatelný. To přispívá urychlenému uplatnění práva.

Široká vykonatelnost

Rozhodcem vydaný rozhodčí nález, který je sporným stranám doručen, je pravomocný a vykonatelný. Má tedy stejné účinky jako pravomocný rozsudek soudu a je řádným exekučním titulem pro zahájení výkonu rozhodnutí tj. exekuce. Rozhodčí nález je také snadno vykonatelný v zahraničí a to zejména díky New Yorské úmluvě z roku 1958, která umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 130 státech světa.

Jak probíhá rozhodčí řízení?

Spor mezi stranami je řešen v rozhodčím řízení ve dvou případech, kdy:

• strany mají ve smlouvě (např. kupní smlouva, nájemní smlouva apod.) obsaženu tzv. rozhodčí doložku, případně je tato doložka obsažena ve všeobecných obchodních podmínkách, jimiž se strany při svém obchodním styku řídí nebo;
• strany dodatečně při vzniku sporu uzavřou arbitrážní smlouvu, ve které se zavážou řešit tento konkrétní spor v rozhodčím řízení

Vlastní proces

• Řízení je zahájeno sepsáním rozhodčí žaloby a jejím doručením Společnosti pro rozhodčí řízení při Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR s.r.o. Žalobu je třeba podat nejméně dvojmo (podle počtu účastníků řízení). Doporučujeme, aby žalující strana k podávané žalobě připojila stejnopisy veškerých dokumentů, jichž se k důkazu bude dovolávat a to opět nejméně ve dvojím vyhotovení. Následně na výzvu Společnosti pro rozhodčí řízení při Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR s.r.o. uhradí žalobce poplatek za rozhodčí řízení.
• Společnost pro rozhodčí řízení při Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR s.r.o. jmenuje rozhodce, který bude projednávat rozhodčí žalobu.
• Jmenovaný rozhodce zašle žalovanému stejnopis žaloby s přílohami a vyzve jej k vyjádření se k nároku žalobce a k označení/předložení důkazů ve lhůtě stanovené Společností.
• Pokud se v rozhodčí smlouvě účastníci nedohodli jinak, nařídí rozhodce ve věci ústní jednání za účelem rozhodnutí věci, vždy se snaží v rámci jednání nebo i před nařízením jednání spor účastníků vyřešit smírně a to obvykle v rámci méně formálního setkání stran s rozhodcem
• Od podání žaloby do doby zahájení projednávané věci zpravidla neuplyne více než 90 dnů, což znamená, že pokud není zapotřebí dalšího jednání, např. z důvodu nutnosti vypracování znaleckého posudku, je po uplynutí této doby možné na základě pravomocného rozhodnutí rozhodčím nálezem nařídit exekuci v případě, že nebylo dobrovolně splněno, k čemu rozhodnutím rozhodce strany zaváže.
  
  

Lze zrušit rozhodčí nález soudem?

V zásadě rozhodčí nález nelze zrušit ani soudem ani v jiném řízení před rozhodci. Aby byla zachována smluvní svoboda stran, které se rozhodly řešit svůj spor v rozhodčím řízení před rozhodcem, může soud zrušit rozhodčí nález jen z důvodů taxativně uvedených v zák. č. 216/1994 Sb., např. neexistence platné rozhodčí smlouvy nebo nezpůsobilost rozhodce nebo nemožnosti plnění dle platného tuzemského práva.

Co vše lze řešit v rozhodčím řízení?

Rozhodce může rozhodovat v majetkových sporech týkajících se např. plnění obchodních či občanskoprávních závazkových vztahů, vypořádání majetkových vztahů mezi manželi (ne ve věci výživného apod.), podílníky nebo společníky, náhrad škod či bezdůvodného obohacení.
Jak vyplývá z výše uvedených příkladů sporů, v rozhodčím řízení (arbitráži) je možné žalovat a řešit široké spektrum různých sporných situací, podáním žaloby žalobce rozhodně nic neztratí ze svých práv, podáním žaloby u Společnosti pro rozhodčí řízení při Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR s.r.o. totiž nastávají obdobné účinky (například na promlčecí lhůty) jako by byla podána u řádného soudu.
Pravomocné rozhodnutí rozhodce ve formě Rozhodčího nálezu má váhu soudního rozsudku, je exekučně vykonatelné a to nejen v rámci ČR ale také ve více než 130 dalších státech (tzn. že pokud naše smlouva se zahraniční osobou obsahuje tzv. arbitrážní doložku můžete podat arbitrážní návrh v ČR).

Co nelze řešit v rozhodčím řízení?

V rozhodčím řízení se dle ust. § 2 zák. č. 216/1994 Sb. nemohou řešit:

• spory vzniklé v souvislosti s výkonem rozhodnutí
• spory vyvolané prováděním konkurzu nebo vyrovnání
• nesporná řízení, kterými jsou:
  a) řízení o dědictví
  b) péče soudu o nezletilé
  c) řízení o určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení
  d) řízení o osvojení
  e) řízení o úschovách
  f) řízení o umoření listin
  g) řízení o způsobilosti k právním úkonům
  h) řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče
  i) řízení opatrovnické
  j) řízení o povolení uzavřít manželství
  k) řízení o prohlášení za mrtvého
  l) řízení ve věcech obchodního rejstříku
  m) řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob
  n) řízení ve věcech kapitálového trhu
  o) řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření v jiných než obchodních prostorách ve věcech ochrany hospodářské soutěže
  p) řízení o zákonnosti zajištění cizince a o jeho propuštění
  q) řízení ve věcech voleb do rady zaměstnanců
  r) řízení o soudním prodeji zástavy
  

Může být arbitráž ukončena smírem?

Ano. Rozhodce se opakovaně snaží v rámci řízení za pomoci mediace dosáhnout optimální dohody účastníků tj. smíru. Pokud strany smír uzavřou, nabývá váhy pravomocného rozsudku a v případě neplnění je exekučně vykonatelný.

Jak vypadá arbitrážní doložka?

Smluvní strany se zavazují veškeré spory vzniklé z této smlouvy řešit smírně a pro případ nedosažení smíru ve lhůtě 30 dnů se zavazují a souhlasí, že tento spor bude řešit v rozhodčím řízení jediný rozhodce v souladu se zákonem č. 216/1994 Sb., podle Rozhodčího řádu a Poplatkového řádu vydaných Společností pro rozhodčí řízení při sdružení podnikatelů a živnostníků ČR s.r.o., IČO: 273 84 365, se sídlem Revoluční 762/13, Praha 1 (dále jen "Společnost"), přičemž toto rozhodnutí je pro smluvní strany závazné a konečné.

Rozhodčí doložka:

Smluvní strany se zavazují veškeré spory vzniklé z této smlouvy řešit smírně a pro případ nedosažení smíru ve lhůtě 30 dnů se zavazují a souhlasí, že tento spor bude řešit v rozhodčím řízení jediný rozhodce v souladu se zákonem č. 216/1994 Sb., podle Jednacího řádu a Řádu o poplatcích a nákladech řízení vydaných Společností pro rozhodčí řízení při Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR s.r.o., IČO: 273 84 365, se sídlem Revoluční 762/13, Praha 1 (dále jen "Společnost"), přičemž toto rozhodnutí je pro smluvní strany závazné a konečné.